Tuesday, January 7, 2014

She is quite orphaned...




Když jsem se ráno podívala z okna, viděla jsem azurově modré nebe.
Když jsem se v poledne podívala z okna, nebe bylo pořád azurově modré
a ve větru se třepetala košilela.

Za inspiraci děkuji Christianu Morgensternovi, kapele Stromboli a paní
sousedce, která zrovna prala prádlo. :)

Košilela

4 comments:

  1. Souhra inspirací musí vytvořit dobrej obraz. Mně se líbí.

    ReplyDelete
  2. Velice libive,..ma to v sobe takove tajemstvi, takova jemna poeticka fotka. velmi libi, Hanko.

    ReplyDelete
  3. Pánové, velice děkuji.
    Jirko, na tu fotku "košilely" jsem pomýšlela už dlouho...máš pravdu, inspirace se sešly a bylo to :)
    Rudy, děkuji za to, že jsi napsal, že fotka je poetická...já se básně pana Morgensterna naučila číst skoro před 30 roky a o té doby mi tak ňák furt leží v hlavě. :)

    ReplyDelete